Jak opravdu vidí psi?

Hodíte psovi míček bez předchozího upozornění a divíte se, že ho bez problémů chytil? Nebo Vás zajímá, jak psi vidí v noci a zda jsou barvoslepí? Oči psů ve skutečnosti fungují trochu jinak než oči lidí. Vysvětlíme Vám nejdůležitější rozdíly, a především odpovíme na otázku, jak psi skutečně vidí.

 

                                             

Vidí psi barvy?

Přibližně šest milionů čípků (senzorické buňky) lidského oka vnímá barvy trichromaticky (z latiny: tri = tři a chroma = barva). To znamená, že vnímáme tři základní barvy – červenou, modrou a zelenou. Pokud jsou například čípky specializující se na červenou a modrou barvu podrážděny stejně, vnímáme to jako fialovou. Tak rozlišujeme i další smíšené barvy, jako je oranžová nebo tyrkysová.

Dichromatické (lat. di = dvě) oči psů pracují odlišně. Jejich schopnost vnímat červenou a zelenou barvu je oslabena. Mohou rozlišovat pouze mezi modrou a žlutou. Protože psi vidí barvy jen slabě, více se orientují podle jasu objektů.

Je to proto, že psi mají v sítnici hodně tyčinek. Ty jsou zodpovědné za vnímání jasu, zejména za soumraku. Například vodicí psi nevidí, zda semafor ukazuje červenou nebo zelenou barvu. Spíše reagují na jas světla.

                                             
                                               

 

Jak vidí psi v noci?

Evoluce umožnila vlkům vidět a tím pádem i lovit za soumraku i ve tmě. Psi od svých předchůdců tuto vlastnost zdědili.

Jak mohou psi vidět ve tmě? Psi vidí ve tmě díky vysokému procenta tyčinek v sítnici oka a zejména pomocí reflexní odrazové vrstvy v oku (lat. tapetum lucidum). Jedná se o krystalové struktury umístěné mezi sítnicí a cévnatkou oka,  které odrážejí světlo vstupující do oka a tím stimulují senzorické buňky.

Tento jev můžete pozorovat, když v noci posvítíte reflektory Vašeho auta do očí toulavého psa nebo divokých zvířat, jako je srna. U psů se tapetum lucidum projevuje jako žlutý až modrozelený lesk v očích.

                             
                                               

 

Jaká je struktura oka psa?

Oči psů mají stejnou strukturu jako oči lidí. Tento komplexní orgán vidění lze obecně rozdělit na přední, střední a zadní část:

Vnější vrstva dává oku jeho tvar a sestává se z očního bělma (lat. sclera) a přímo před zornicí uloženou rohovkou (lat. cornea). Díky svému silnému zakřivení přispívá také k refrakční síle oka, která výrazně ovlivňuje schopnost vidění.

Střední vrstva oka se nazývá uvea. Je rozdělena na duhovku (lat. iris), řasnaté tělísko a cévnatku (lat. choroidea). Duhovka dává psovi jeho barvu očí a díky svalům zužuje nebo rozšiřuje zornice. Reguluje tak dopad světla do oka. Řasnaté tělísko slouží k zavěšení čočky, k změně zakřivení čočky, a tím ovlivňuje lom světla dopadající do oka. Navíc produkuje nitrooční tekutinu, která reguluje nitrooční tlak a způsob, jakým cévnatka zásobuje určité tkáně důležitými živinami.

Sítnice (lat. retina) za sklivcem je tvořena mnoha buněčnými vrstvami. Různé typy buněk, včetně čípků a tyčinek, umožňují tenké sítnici vnímat světlo a barvu. Jakékoli vzrušení je přenášeno přes oční nerv do mozku. Teprve zde je vzrušení vnímáno jako barva nebo jas a pes něco vidí.       
                                             
                       

                                               

 

Častá oční onemocnění psů

Ani oči našich psích přátel nejsou bohužel imunní vůči nemocem. Zřetelné známky toho jsou například zarudlé oči nebo náhle snížená schopnost vidění. V tomto případě je vhodné brzy navštívit veterináře.

U psů jsou běžné následující oční choroby:

- zelený zákal (glaukom) v důsledku poškození zrakového nervu způsobeného zvýšeným nitroočním tlakem

- šedý zákal (katarakta) způsobený chorobným zakalením čočky

- částečně bolestivý zánět vnitřního oka (uveitida)

- Cherry-eye: zvětšení a prolaps žlázy třetího víčka

- uvolnění čočky (dislokace čočky)