ŠTĚDRÝ VEČER – DEVATERO JÍDEL

Podle staré tradice se na štědrovečerním stole mělo objevit „devatero jídel“, většinou takových, které symbolizovali plodnost a hojnost – z obilných zrn kroupy a krupky, dále luštěniny, mákl, houby a pro zdraví nesměl chybět česnek a med. Nezbytným doplňkem na stole byl bochník chleba a vánočka, i když je nikdo nejedl.

Prvním chodem byla polévka – čočková nebo hrachová, v chudších rodinách mívali kyselo nebo polévku houbovou. Oblíbeným štědrovečerním pokrmem, než se všeobecně rozšířila smažená ryba, byl „černý kuba“ z trhaných krupek a sladký jahelník se sušenými švestkami.

   pneumatiky. Znamená to ale, že nemůžete za žádných okolností vyjet s autem na letních? Nikoli. Povinnost mít na autě zimní pneumatiky upravuje zákon a to následovně: 

                                                                                          

                                             

OD RÁNA DO SETMĚNÍ

Štědrým dnem končilo čtyřnedělní předvánoční období provázené přípravami na důstojné oslavení Kristova narození. Ten měl pro venkovany zvláštní kouzlo, kterému přispěla i církev půvabnou legendou o malém Ježíškovi. Už v dávných dobách byl 24.prosinec spojen s představou o počátku nového roku a ten, má-li být dobrý, musí i dobře začít. Proto se v ten den lidé obdarovávali, připravovali hojnost jídel, začínali některé práce a věřili, že jim tajemné přírodní síly pomohou odhalit budoucnost, zapůsobit na úspěch v příštím roce a ochránit zdraví i majetek. A jaký kdo bude o Štědrém dnu, takový bude po celý rok.

 
                                                                                                                                           

ŠTĚDROVEČERNÍ VĚŠTBY A PRAKTIKY

Jakmile skončila sváteční večeře, všechny drobečky se pečlivě smetly, vynesly a zakopaly pod ovocné stromy pro lepší úrodu ovoce. Rybí kosti patřily ohni, aby neškodil. Skořápky z ořechů, kus jablka a vánočky hozené do studně měly zajistit po celý rok dostatek dobré pitné vody. Pak se roznášela štědrovečerní výslužka. Zbytky od večeře se rozdělily po celém domě tak, aby se dostalo na všechna hospodářská zvířata. Nyní také nastal ten pravý čas na všelijaké věštby a magické praktiky, prastaré zvyky a obyčeje, kterých fantazie lidu dokázala vymyslet nekonečné množství. V míse s vodu se pouštěly hořící svíčky v ořechových skořápkách a házelo se střevícem. Oblíbené věštění bylo pomocí obrácených talířů či hrnečků, pod které se ukryly různé věci. Každý si vybral jeden a pod ním našel buď:

Peníz – příslib bohatství, chleba, což bylo Boží požehnání, šáteček nebo prsten znamenal svatbu, hřeben nemoc a hlína smrt.

 
 

                                                                                                troubeni_lada_1.jpg

 

KOLEDA

K vánočním svátkům patřily také vánoční obchůzky – štědrovečerní, štěpánská, novoroční a tříkrálová, spojené s koledováním. Návštěvy příbuzných a sousedů v ten čas, spojené s přáním štěstí, zdraví a malou odměnou, je prastarý obyčej. Přes všechnu snahu církve koleda neměla nikdy náboženský ráz, přestože kdysi chodili koledovat kostelník a ministranti. V dávné minulosti byly tyto naopak doprovázené veselím a různými taškařicemi. V 19.století se koledování stalo hlavně záležitostí chudších lidí na vesnici i ve městech a znamenalo pravidelné přilepšení k jejich skrovným příjmům.

 

VÁNOČNÍ NADÍLKA

Už středověké prameny vypovídají o tom, že k vánočním svátkům a zejména ke Štědrému dnu patřilo obdarovávání bližních jako projev lásky, úcty a přátelství. Obdarovávali se lidé ve městech i na venkově, chudí i bohatí, každý podle svých možností a zvyklostí. Na vsi dávali hospodáři o štědrém dnu své čeledi jako výslužku bochník chleba, vánočku , ovoce a taky látku na šaty a peníze. Ale dávat dárky dětem pod stromeček je až novodobý obyčej. Dříve bývala tato nadílka spíše symbolická – jablíčka, oříšky, drobná hračka pro radost a jen výjimečně nějaké oblečení. V zámožnějších rodinách a na statcích dostalo dítě pravidelně nějakou stříbrnou nebo zlatou minci, kterou mu stejně hned uložili do budoucího věna.

 

                                                                                                   

 

VĚDĚLI, JSTE, ŽE?

Tradice pečení vánočního cukroví sahá až do 16.století a řadí se mezi zvyky pohanské a nikoliv křesťanské? Původně mělo chránit rodinu, zvířata a dům před temnými silami.

Historie adventních věnců je stará přibližně 150 let a že ty první měly podobu dřevěného kola od vozu se 23 svícemi, 4 velkými býlími a 19 malými červenými? Přičemž se zapalovala od začátku prosince každý den až do Štědrého dne vždy jedna svíce, ve všední dny malá červená a o adventních nedělích velká bílá.

 

Vánoční stromeček se začal v našich zemích šířit až během první poloviny 19.století? A v konzervativních oblastech dokonce až po první světové válce? Nejdříve se zavěšoval v sednici ke stropu špičkou dolů – to kvůli nedostatku místa. Později stál stromeček přímo na štědrovečerním stole uprostřed a teprve posléze mu bylo přisouzeno samostatné místo v místnosti na stolečku nebo na zemi.